Archiv Přemysla Pittra a Olgy Fierzové
Bez lásky, bez lidskosti, bez soucítění člověka s člověkem nic neobstojí.
Přemysl Pitter

Německé děti

NĚMECKÉ DĚTI

P. Pitter navštěvoval jako člen sociální komise Zemského národního výboru internační tábory, do kterých bylo před odsunem shromažďováno obyvatelstvo německého původu. Do „akce zámky“ tak později přibral i německé děti z těchto táborů. Za tyto aktivity byl mnohými Čechy kritizován. Děti se měly zotavit, zapomenout na hrůzy války a pokusit se najít vzájemné odpuštění. Výchova německých dětí nebyla snadná, zvlášť v případě starších německých dětí ovlivněných nacistickou propagandou v Hitlerjugend. Vychovatelkám (Marie Štěrbová–Černíková, Klára Mágrová, Dobruše Štěpánková a další) se přesto podařilo k těmto dětem přiblížit. Dokázaly s nimi rozmlouvat i o válečné minulosti jejich rodin, a také jim ukázaly krásu německé kultury, aby pomohly budovat národní hrdost na hodnotných základech.

Hans Wunder (jeden z bývalých tzv. německých dětí P. Pittra) říká v DVD Křižovatky osudů o svém životě: „Můj prožitek a mé setkání s Přemyslem Pittrem a tetou Olgou, s tetami Dobruší, Majou, Helenou, paní Blankou… nám ukázaly, že existují ještě jiní lidé, kteří jsou také Češi, kteří ale myslí úplně jinak, než ti, kterým Němci možná strašně ublížili a kteří jsou naplnění nenávistí vůči nim, a já jsem šťastný, že jsem mohl strýčku Přemyslovi snad správně porozumět, že láska mezi lidmi je to pravé, že to platí a že nás to chrání před tím, abychom sami pociťovali nenávist, která nikoho nepřivede dál. Že zcela určitě německé, ale ani jakékoli jiné děti nemohou za to, co dělali jejich rodiče, a když tady dokážeme najít ta správná slova a dosáhneme, aby se děti staly součástí velkého společenství národů, jen to je ta cesta, kterou on nastoupil a kterou svůj celý život šel, prosazoval a zastupoval.“

Brigitte Zarges, Edeltraud Kretschmer, Hans Wunder

Plnou verzi DVD „Křižovatky osudů“ s životními osudy tzv. „dětí P. Pittra“ lze zakoupit v muzejním obchodě ve Valdštejnské ulici.

Německé děti v Kamenici, 1946.
Německé děti v Kamenici, 1946.
Klára Mágrová.
Klára Mágrová.
Skupina německých chlapců s vychovatelkami M. Štěrbovou (vpravo) a D. Štěpánkovou (vlevo).
Skupina německých chlapců s vychovatelkami M. Štěrbovou (vpravo) a D. Štěpánkovou (vlevo).

Brigitte Zarges

Narodila se r. 1933 v rodině německého bankovního úředníka, která žila v Čechách již po generace. Během pražského květnového povstání byli otec a 16letý bratr odvedeni, později pracovali na statku. Brigitte s maminkou a roční sestřičkou skončily v internačním táboře, malá sestřička zemřela. Nemocná a zesláblá Brigitte naštěstí putovala do ozdravovny v Lojovicích a Kamenici, její matka zde pak pomáhala v kuchyni.

Dnes žije Brigitte se svojí rodinou v Německu a rok strávený v Kamenici pokládá za osudový: „Jsem rozhodně vděčná, že jsem všechny tyto lidi (v ozdravovnách) směla potkat. Oni obohatili můj život a doufám, že mnohé bude prostřednictvím mých čtyř dětí a sedmi vnoučat šířeno do snad mírumilovného a tolerantního světa dále.“

Zarges v roce 1937
B. Zarges v roce 1937.
Zarges v roce 1947
Zarges v roce 1947.
Zarges v roce 2010
Zarges v roce 2010

Edeltraud Kretschmer

Narodila se v r. 1931 v Opavě v rodině německého krejčího, do Prahy se dostala v únoru r. 1945 jako uprchlík před ruskou armádou. Během bombardování Prahy se jí zhoršilo zranění nohy a páteře, putovala do různých nemocnic a po osvobození Prahy do internačních táborů pro německé obyvatelstvo.

Dostala se do zámecké ozdravovny v Kamenici a pomalu se opět učila chodit s pomocí berlí. Zde se také setkala se svojí maminkou, po r. 1947 byly odsunuty do Německa. Později se provdala a pracovala jako knihovnice. Stále vzpomínala: „…když jsem něco rozhodovala třeba už jako dospělá, vždycky jsem přemýšlela o tom, co by tomu řekla teta Olga a co by o tom soudil strýček Přemysl, to nás formovalo.“

Žila v Mnichově, zemřela v březnu r. 2015.

Kretschmer na konci 40. let 20. století
E. Kretschmer na konci 40. let 20. stol.
Kretschmer v roce 2013
E. Kretschmer v r. 2013.

Hans Wunder

Narodil se v Berlíně r. 1935 v rodině knihkupce a nakladatele, kvůli bombardování Berlína se spolu s matkou, sestrou a mladšími bratry dostali do malé vesnice u Liberce. Před blížící se ruskou frontou prchala rodina na západ Čech, u Prahy se dostali do přestřelky. Děti i matka utrpěly zranění, Hansova sestra v červenci 1945 zemřela na otravu krve.

Do zámeckých ozdravoven se malý Hans dostal po pobytu v různých internačních táborech. Zde teprve získal zprávy o rodičích. Zpět do Německa se vrátil až v r. 1947, vystudoval a stal se stavebním inženýrem, cestoval po světě.

Nyní žije spolu s manželkou Renatou ve svém domě na předměstí Berlína. S velkou vděčností vzpomíná: „…v mém srdci zůstává velká láska k těmto lidem (P. Pitter a O. Fierzová) a jejich pomocníkům. To byla teta Dobruše a teta Maja, ty byly naše náhradní matky, ohromní lidé.“

V Kamenici 1946
Hans Wunder (zcela vpravo) v Kamenici roku 1946.
H. Wunder
H. Wunder v roce 2013.

 

© Národní pedagigické muzeum a knihovna J. A. Komenského 2013–2019