Archiv Přemysla Pittra a Olgy Fierzové
Bez lásky, bez lidskosti, bez soucítění člověka s člověkem nic neobstojí.
Přemysl Pitter

Pitter a spolupracovníci

Stavba Milíčova domu na pražském Žižkově byla financována z darů přátel a čtenářů časopisu Sbratření, který Přemysl Pitter od roku 1924 vydával. Milíčův dům byl jako útulek či zařízení pro mimoškolní výchovu dětí otevřen 24. 12. 1933. Byl to světlý, prostorný, tehdy ještě jednopatrový dům se zahradou. V roce 1936 byla dostavba dokončena. Vzniklo tak ve své době ojedinělé dětské zařízení nejen v Československu, ale i ve světě.

O děti v Milíčově domě a později i v ozdravovně v Mýtě u Rokycan pečovali vychovatelé a správci objektů. Práci vykonávali dobrovolně a zdarma. Město Praha platilo do podzimu 1938 jen učitelku ručních prací. Později sem byla přidělena učitelka mateřských škol a během války vypomáhaly absolventky vychovatelské školy. Po válce byly některé vychovatelky za svou práci placeny.

Mezi nejzkušenější pracovníky patřil vynikající pedagog a vydavatel dětských časopisů Ferdinand Krch. Margit Becková učila v Milíčově domě hudbu a Líza Sattlerová vedla pravidelný kroužek rytmiky (obě zahynuly za války v koncentračním táboře). Míla Vavrda vedl chlapecké družiny a praktická Anna Rottová vedla kroužky dívčích ručních prací. Její manžel Josef Rott byl hospodářským správcem. V administrativě pracovaly Anna Pohorská a Marie Mejtská. Později k nim přibyla Magda Pilbauerová, která se starala o výtvarnou a pracovní výchovu, a Milada Horáková, ta zajišťovala provoz a pedagogické vedení ozdravovny v Mýtě. Ida Tyčová působila jako tělovýchovná instruktorka. Správci ozdravovny v Mýtě byli manželé Paškovi.

Jan Pašek.
Jan Pašek.
Ferdinand Krch.
Ferdinand Krch.
Milada Horáková.
Milada Horáková.
Mr. and Mrs. Rott.
Pan a paní Rottovi.
Magda Pilbauerová.
Magda Pilbauerová.
Ida Tyčová.
Ida Tyčová.

V létě 1944 se na chatě Z. Teichmana na Samechově nedaleko městečka Sázavy konala tajná porada o výchově a bezprostřední pomoci válkou postiženým dětem v poválečném období. V rozmezí let 1944 – 1945 začal Pitter připravovat plán pomoci židovským dětem, které přežily nacistické koncentrační tábory. Ustavil Výbor křesťanské pomoci židovským dětem. Okruh ilegálního výboru byl sestaven z pracovníků YMCA a YWCA, pedagogů, církevních pracovníků z církve československé a českobratrské církve evangelické.

Po skončení akce Zámky v dubnu 1947 se P. Pitter a jeho spolupracovníci opět soustředili na obětavou práci v Milíčově domě. Provoz Milíčova domu jako útulku byl po únoru 1948 komunistickou mocí omezován a po nějaké době násilně ukončen. Budova byla nadále využívána od r. 1953 jako celotýdenní družina pro mládež. Dětem slouží i v současné době, od roku 1976 zde sídlí mateřská škola.

Vychovatelé na terase Milíčova domu, zleva P. Pitter, A. Rottová, J. Rott, O. Fierzová, M. Horáková, A. Pohorská, F. Krch.
Vychovatelé na terase Milíčova domu, zleva P. Pitter, A. Rottová, J. Rott, O. Fierzová, M. Horáková, A. Pohorská, F. Krch.
M. Horáková, M. Pilbauerová a O. Fierzová ve Švýcarsku, 1967..
M. Horáková, M. Pilbauerová a O. Fierzová ve Švýcarsku, 1967.

 

© Národní pedagigické muzeum a knihovna J. A. Komenského 2013–2019