Vstup do databáze Akce zámky Deník Štiřín PP a spolupracovníci Korespondence

Dopis 11

11. dopis                                                                                                                                   Enfield 4. února 1946

Drazí! Právě před měsíce jsem odjížděl a myslel jsem si, že za měsíc už budou transporty v plném provozu. A zatím věc vypadá tak, že bych si zoufal. Dnes byl jsem v úřadě Allied Control Commission a mluvil se sekretářem O’Neillem a majorem Monahanem. Řekli, že podle ujednání nesmějí přijímat do britského pásma Němce z ČS, pouze z Poláky osvobozeného území. Nanejvýš by se mohlo jednat o přijetí těch Němců a dětí, jejichž domicil je v britském pásmu. Prý věc předloží k poradě. Pak jsem byl u biskupa of Chichester, Ma George Bella, který měl nedávno řeč ve sněmovně lordů o našich problémech. (Výstřižek přikládám.) Je toho názoru, abych se soustředil na vyjednávání s Američany. Nabídl se, že mi styk s odpovědnými veličinami zprostředkuje, že Američané se zavázali přijímati Němce z ČS. Půjde prý tedy jedině o urychlení odvozu dětí, matek a churavých z int. táborů především. A dále jsem mluvil se sekretářem stát. sekretáře min. zahraničí Noela Bakera, M. Hampshirem a požádal jej, aby vymohl mimořádný odsun dětí a matek z táborů do br. pásma, kde se o ně chce Br. Č. + a jiné organizace starat. Ke všemu mně Miss Warner z Č. + odjela a vrátí se až ve čtvrtek. Tak na všech stranách je to otevřené, nedodělané, nejisté. Po 4 nedělích neustálých intervencí. Rozhodl jsem se, že přijmu pozvání Marty Steinitzové a pojedu do Leedsu, kde se také setkám se sekretářem I. V. S. P. Bentleyem a manžely Misařovými. Budu tam 8. – 11. února (od pátku do pondělka).

Minulou sobotu 2. II. byl jsem celé odpoledne u Miss Alice Mutton v Osterley, která byla na naší konferenci FOR ve Znojmě (tuším asi 1936). Před 7 lety jsem byl u ní hostem zde a v její skupině přednášel. Je univ. profesorkou (zeměpis). U ní bylo několik přátel z FOR. – V neděli jsem byl na obědě u Mrs. Sargantové. Má 2 dcerušky. Byl tam u ní též černoch Bankole Reuner, advokát a zvolený poslanec britské kolonie Zlatého pobřeží v záp. Africe. Studoval v Oxfordu, v Moskvě (umí rusky) a chce v létě navštívit Prahu. Je vůdcem národního hnutí Afričan a komunista. Srdečný člověk, hodně naivní. Pozval jsem ho k nám.

Už zas ode dneška bydlím u Runhama. Jsem tu rád. Všichni stále vzpomínají na Olgu a posílají jí pozdravy.

Chystal jsem se napsat Dr. Kohoutovi referát; domníval jsem se, že mu budu moci hlásit pozitivní výsledky. Takto jen prosím Fedora, aby mu podle mých dopisů vám referoval a vyřídil jemu i Dr. Šťastnému srdečné pozdravy.

Ing. Skalický mne požádal, abych mu zprostředkoval styk s M. C. Berton Westonem z Int. Standard Electric Corporation v Londýně. Grace podnikla všecko možné, aby adresu jeho vypátrala, ale bez úspěchu. Vyřiď mu to. Velmi lituji.

Ohledně té Soni Trubeckoj-Kolowratové mohl by podat informace M Colloredo-Mansfeld, či aspoň poradit. Nebo pí. U.

Elsa se ptá Zdenka Teichmana na jakéhosi jeho přítele z Woodcraftu Žáčka – ( asitent na lék. fak. v Brně, oženil se – psáno rukou O. Fierzové). Pak si přeje několik výtisk. knihy vzpomínek na Dra Alfreda Fuchse, umučeného v koncentráku. (Kniha nedávno vyšla).

Píše mi Josef Hor., chce, abyste mu poslali rukopis u Srubů a „Slovo B. dětem“. Svoluji s tou podmínkou, že jeden opis zůstane u mne, pro případ, že by ses s tím zasílaným něco stalo. Měl jsem od každého díla opisů několik, ale nevím, kde jsou. Přikládám dopis pro strýce Petra Harringera. Nepamatuji se na něj, ale napsal jsem mu odtud a vytknul mu lež.

5. února

Právě přišel 9. dopis. Prosím, Olgo, nezapomeň všem, s nimiž se stýkáš, zejména na zámcích, vyřizovat mé pozdravy. Chodí s. Mejtská pravidelně? Ohledně knih pro p. Mágra – dal jsem to na starost Dr. Koblerovi – nemám dosud odpověď. Budu to urgovat.

Vyúčtování podávat žádné nebudu. Peníze před odjezdem jsem si neopatřil z těchto důvodů – 1. Neměl jsem na to kdy, abych se přel a tahal s našimi úřady a podával žádosti; 2. počítal jsem, že budu mít v Londýně v bance peníze a nechtěl jsem se prosit našich úřadů; 3. peníze v Kč. nebyly by mi nic platné, potřebuji zde peníze v £  jenom naše ministerstvo má možnost nechat mně sem peníze převést na adresu našeho velvyslanectví, které mně je tu může vyplatit. Vždyť jiní čs. úředníci tu přece také dostávají platy, poukazované z Prahy, není to žádné novum. Musel jsem si od Grace vypůjčit druhých 10 £.

Nepíšeš, zdali Tuček vyplácí moji odměnu (3.000 K měs.) pravidelně Tobě nebo Pepovi.

Kurs pro zahraniční studenty ve Woodbrocku začíná již na jaře 27. IV. – 13. VII., myslím tedy, že teď to zatím nepřijde v úvahu, až na podzim.

Jak se daří té holčičce z Lojovic, kterou jsem přivezl do lékař. domu téměř umírající? Má tbc.

Telegram Čs. č. Kříži poslal přímo sám Dr. Jiří Lobkowitz a sám podepsal. Jejich stanovisko je pitomé.

Co víš o Mellerových? Vrátila se jim Feluška? Mají o ní nějaké zprávy? Ing. Engländer by to taky rád věděl. Mellerovým posílá pozdrav.

Svého času nabídl se ochotně Mr. Taylor, chargé d’affaire britského velvyslanectví, že mi zásilky zprostředkuje. Použij toho mým jménem! Řekni mu, jak to šlo dříve, aby to mohlo jít zase tak krátkou cestou, že je to důležité pro rychlou a bezpečnou komunikaci ve věcech úředních (transfer, správa zámků). Nerad bych zde postrádal č. novin. Musím být stále informován, jsem neustále vyptáván.

Zatelefonuj Valentinovi, aby zrušil zasílaní buletinů, že nejsem v Praze a po návratu že budu mít tolik práce, že se ke čtení nedostanu. To, co tam je, zahoď, stejně jsem to nečetl. Valentin je v min. informací, odd. ruského zpravodajství.

Samozřejmě obsah balíku od pí. Adlerové rozděl a na sebe nezapomeň!

Napiš mi adresu pí. N. ve Švýcarsku. Možná, že jí bude třeba.

Tak jsem toho zas napsal hromadu. Nemůžete si stěžovat, že nemáte zpráv o mně a mém podnikáni.

Buďte všichni zdrávi!

Líbá Vás Váš Přemysl

Do Leedsu zatím nepojedu. Přišly do toho jiné věci. To poděkování za balík pí. Adlerové napiš sama jako bych to psal já a mým jménem to podepiš. Byl to dárek mně osobně a pí. A. by to mrzelo, že jsem to sám nedostal.

© Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského 2013-2016