10. dopis Londýn 1 února 1946
D. O! Právě jsem dostal Tvůj 8. dopis z 28. I. Nepotvrzuješ mi moje dopisy podle čísel, takže nevím, zdali jsi je všecky dostala. Na mnohé moje otázky už z prvních dopisů jsi mi dosud neodpověděla. Prohlédni je, prosím, znovu. – V pondělí se zas přestěhuji k Runhamovi. Je to sice daleko, ale cítím se tam více doma a lépe si tam odpočinu. – Jakmile budu mít po rozmluvě s Mr. Hyndem a Air-Vice Marshalem Champion de Crespigny, napíši Dr. Kohoutovi opět zprávu, v níž mu řeknu moje návrhy ohledně Štiřína. Ten Vice-Marshal je nejvyšším velitelem brit. letectva a já ho chci získat pro to, aby ty děti s maminkami odvozil od nás do Německa v letadlech. Je to trošku šílený nápad, ale snad se podaří. Víc než mě vyhodit nebo se mi vysmát nemůže. Když měli tisíce letadel k bombardování, mohou dát několik desítek pro záchranu dětí. Ten Crespigny chtěl vozit něm. děti z Německa do Anglie, ale nedovolili mu to. Snad mu dovolí vozit něm. děti z ČSR do Německa.
Dostal jsem pěkný dopis od Josefa Hor.
Přikládám korespondenci ohl. Kokoshkova daru k Tvé informaci a dalšímu zařízení také u Dr. Kohouta. Řekni mu, že ten omyl s tím „head of Mother and Children Department VII.“ jsem už napravil. Řekl jsem Kokoshkovi totiž, že jsem v odboru VII., a to ostatní si zkontroloval sám. Prosím Fedora, aby Dra Kohouta informoval přímo na základě přiložených dopisů. Ty ať mi zase vrátí (nechá v Praze).
Ještě k mé včerejší rozmluvě s J. Cítí a trpí stejně jako já. Řekl mi: „ Nejraděj bych šel támhle na hajzl a oběsil se tam.“ Je to jinou formou vyjádřeno totéž, co jsem řekl v zahajovacím kázání po revoluci 1945 v M. D. Poznal jsem, že tatíkova serióznost a opravdovost je v něm; zakrývá ji humorem nebo zdánlivým cynismem.
Kdy dostanu z MOPSP ty peníze sem? Mám-li tu sloužit státu, a to doufám, dělám, snad mi stát neodepře podporu.
Srdečně Tebe a všecky zdraví Tvůj Přemysl.
Píšu na klíně a ve spěchu, proto to písmo.
Večer téhož dne
Odpoledne jsem byl u spisovatelky Macardle, která píše knihu o dětech a chtěla být informována hlavně o životě našich dětí za války. Přijede v březnu do Prahy a chce vidět všecku naši práci.
K večeru byl jsem u Air-Vice Marshalla Champion de Crespigny. Čekal mne už a pohostil. Naše rozmluva trvala 2 1/4 hodiny. O všecko se živě zajímal a slíbil mi pomoc. O výsledku mne zpraví, případně ho mám znovu navštívit.
Požádal mne o následující službu. Jeho snoubenkou byla Soňa Trubeckoj, ruská princezna, která se později provdala za hraběte Kolowrata a bydlela na zámku Dianaberg, pošta Přimda v Čechách. Chtěl by vědět jak se jim daří a zdali nepotřebují jeho přispění. Snad by mohl Bulgakov na min. informací něco vyzvědět? Slíbil jsem Crespignymu, že mu podám brzo zprávu, ať pozitivní či negativní. Prosím Vás, pátrejte.