Narodil se roku 1926 v Jasině na Podkarpatské Rusi, která v té době byla součástí Československé republiky. Po jejím rozbití a následném zřízení protektorátu Čechy a Morava však toto území připadlo Maďarsku. V roce 1944 byl se svou rodinou nejprve přemístěn do ghetta Mateszalka, poté byli zařazeni do transportu do Osvětimi – Birkenau. Odtud byl se svým bratrem poslán na práci do uhelných dolů v Javišovicích. Do konce války ještě musel přežít pobyty v Buchenwaldu a v Terezíně.
Po osvobození se dozvěděl o „Akci zámky“ a krátce nato se v Milíčově domě seznámil s Přemyslem Pittrem, Olgou Fierzovou a jejich dalšími spolupracovníky. Nabídl jim svou pomoc a poté pro zámecké ozdravovny vykonával různé administrativní práce. Zároveň se zde zotavoval sám a zprostředkoval pobyt i svým dvěma sestřenicím.
„Oba, Přemys Pitter a Olga Fierzová, byli neobyčejně humánně založení lidé. Mluvili s dětmi, vždycky se od nich chtěli dovědět, co jim chybí, po čem touží, a snažili se probudit jejich odvahu k životu.“
Po svém příchodu do Palestiny v květnu 1947 pracoval jako organizátor stavby domů a bytů. Stal se otcem dvou dětí. V roce 1964 pomáhal se svou sestřenicí Magdou Bar-Or organizovat cestu P. Pittra a O. Fierzové do Izraele i předání ocenění v Památníku židovského utrpení Jad Vašem v Jeruzalémě. Zemřel po delší nemoci v r. 2011.