Vstup do databáze Akce zámky Deník Štiřín PP a spolupracovníci Korespondence

Výstava „Přemysl Pitter. Europäischer Humanist“ v Herrnhutu

V úterý 23. 9 2014 byla zahájena výstava „Přemysl Pitter. Europäischer Humanist“ v budově zrekonstruovaného zámku Zinzendorf – Schloss Berthelsdorf, Herrnhut. Právě „Ochranov“ má hluboké vazby na české dějiny v souvislosti s historií bratrské enklávy na Žitavsku v 1. polovině 18. století.

čti
Výstava

Obohacení archiválií v APP

Česká část APP bývá průběžně rozšiřována dary pamětníků působení P. Pittra. V 2. čtvrtletí r. 2014 mezi významné přírůstky - originály patří „Deník Jindřicha Vorlického z akce Mezinárodní civilní služby SCI z roku 1946“. Deník darovala NPMK prostřednictvím paní Sedláčkové paní Blažena Vorlická, vdova po J. Vorlickém (bývalé tzv. „milíčovské dítě“). Zápisky popisují humanitární akci, kterou v létě roku 1946 organizoval R. Hegnauer (první předseda Nadace P. Pittra) a P. Pitter v obci Štítina.

čti
Dar korespondence

Pro pedagogy

NABÍDKA AKREDITOVANÝCH PROGRAMŮ
PRO DALŠÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ

Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského pořádá 22.10. 2014 od 9.00 akreditovaný program

Významné osobnosti moderních dějin. Evropský humanista Přemysl Pitter v kontextu
20. století

čti
Akreditovaný program

Moshe Traub

Narodil se roku 1926 v Jasině na Podkarpatské Rusi, která v té době byla součástí Československé republiky. Po jejím rozbití a následném zřízení protektorátu Čechy a Morava však toto území připadlo Maďarsku. V roce 1944 byl se svou rodinou nejprve přemístěn do ghetta Mateszalka, poté byli zařazeni do transportu do Osvětimi – Birkenau. Odtud byl se svým bratrem poslán na práci do uhelných dolů v Javišovicích. Do konce války ještě musel přežít pobyty v Buchenwaldu a v Terezíně.

čti
Moshe Traub

Miroslav Matouš: Přemysl Pitter a vyšší režie

V roce 2014 vyšla nová publikace M. Matouše Přemysl Pitter a vyšší režie. Autor byl jedním z přátel a spolupracovníků P. Pittra, sblížili se názorově i v oblasti víry. M. Matouš se v publikaci zamýšlí nad názory P. Pittra, přibližuje i zvláštní události v Pittrově životě i v dění Milíčova domu, pro které okruh Pittrových přátel právě používal označení „vyšší režie“.

čti
Vyšší režie

Výstava „Přemysl Pitter. Europäischer Humanist“

V pátek 23. 5. 2014 byla zahájena výstava „Přemysl Pitter. Europäischer Humanist“ v budově Gemeindezentrum der Evangelischen Brüdergemeine v Berlíně-Neukölln (Kirchgasse 14-17). Výstava vznikla jako společný projekt Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského a Ackermann-Gemeinde. Zahájení se zúčastnil i pan Hans Wunder, bývalé tzv. německé dítě P. Pittra, který věnoval osobnosti a dílu P. Pittra vřelou vzpomínku. Dále účastníky pozdravil i Günther Kreusel za Evangelische Brüdergemeine v Berlíně.

čti
Výstava

Milena Šimsová: Svět Jaroslava Šimsy

Upozorňujeme badatele i další zájemce, že v r. 2013 za podpory Nadačního fondu P. Pittra a O. Fierzové a dalších subjektů vyšla publikace Svět Jaroslava Šimsy. Autorka představuje svět mladých intelektuálů masarykovského Československa. Je to i svět Akademické YMCY, která pomáhala pod vedením Emanuela Rádla, J. L. Hromádky i Jaroslava Šimsy formovat novou generaci mladé inteligence. J. Šimsa, blízký přítel P. Pittra, zemřel na sklonku 2. sv. války v koncentračním táboře v Dachau.

čti
publikace Svět Jaroslava Šimsy

Pavel Kohn

Narodil se v roce 1929 v Praze. Přežil Terezín, Osvětim a Buchenwald, jeho celá rodina v nacistických koncentračních táborech zahynula. Po zotavení v ozdravovně na zámku Štiřín se rozhodl zůstat v Československu. Vystudoval dramaturgii, živil se jako publicista. V roce 1967 emigroval s celou rodinou do Spolkové republiky Německo, zde působil v redakci rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Po listopadovém převratu 1989 publikuje i v České republice, v roce 2011 vyšlo 2. vydání jeho knihy Zámky naděje – děti Přemysla Pittra vzpomínají.

čti
Pavel Kohn

Brigitte Zarges

Narodila se r. 1933 v rodině německého bankovního úředníka, která žila v Čechách již po generace. Během pražského květnového povstání byli otec a 16letý bratr odvedeni, později pracovali na statku. Brigitte s maminkou a roční sestřičkou skončily v internačním táboře, malá sestřička zemřela. Nemocná a zesláblá Brigitte naštěstí putovala do ozdravovny v Lojovicích a Kamenici, její matka zde pak pomáhala v kuchyni.

čti
B. Zarges

Magda Bar-Or

Narodila se v r. 1928 na Podkarpatské Rusi, která byla tehdy součástí Československé republiky. V roce 1944 Magda se sestrou a maminkou skončily v transportu do Osvětimi, otec zahynul v maďarském pracovním táboře. Přežít se podařilo pouze Magdě a její sestře i díky tomu, že zůstaly spolu a pomáhaly si.

čti
Bar-Or

Stránky

© Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského 2013–2018