Na konci roku 2019 vyšlo nové číslo časopisu Studie a zprávy. Historický sborník pražského okolí. Je v něm uveřejněn mimo jiné i článek Petra Matějčka „Akce zámky“. Dětské ozdravovny zřízené v Olešovicích, Kamenici, Lojovicích, ve Štiříně a v Ládví mezi lety 1945–1947.

V pondělí 27. ledna si opět připomínáme Mezinárodní den památky obětí holocaustu. Mezi tyto oběti patřily i některé děti, které docházely do Milíčova domu. Připomeňme si bratry Arnošta a Jiřího Drillichovy, kteří navštěvovali Milíčův dům hned od jeho otevření v r. 1933. Oba dva se také zapojovali do dobrovolných aktivit, pomáhali při organizaci rodičovských besed a přednášek nebo dobročinných akcí ve prospěch Milíčova domu. Jako člen dorostu Milíčova domu Arnošt také vedl pravidelné woodcrafterské schůzky skupiny dětí nebo hrával loutkové divadlo malým dětem v herně.

Malach Centre for Visual History is digital archive which provides access to video testimony from several Associations. The archive has more than 60 000 records of testimony of witnesses, the biggest part of records is from USC Shoah Foundation Visual History Archive - focused mostly on period of WWII – Shoah Jewish survivors. The Malach is situated in the city centre in Prague 1 – on the Malostranská square. We could find there, till now, 22 records with witnesses, who were attended in „operation castles“, which was organized by P. Pitter and his co-workers.

Na podzim r. 1938, po ultimátu ohledně odstoupení pohraničního území Německu, se Přemysl Pitter rozhodl odcestovat do Anglie, aby se tam pokusil získat pomoc pro uprchlíky ze Sudet. V Anglii a cestou zpět ve Švýcarsku pobýval od 8. října až do Vánoc r. 1938. O své tamní činnosti psal pravidelně dopisy přátelům do Čech. Poslal jim také Vánoční poselství do Milíčova domu, které obsahuje slova dodávající naději všem, kteří prožívali tuto těžkou a beznadějnou dobu v Československu.

Dne 8. listopadu 2019 proběhla ve Freyungu vernisáž výstavy „Europäischer Humanist P. Pitter“ ve výstavních prostorách Sparkasse. Tuto německou verzi české výstavy „Evropský humanista P. Pitter 1895 – 1976“  mohou zájemci v SRN zhlédnout v různých německých městech již od roku 2011. Na sklonku roku 2018 byla německým partnerem Ackermann-Gemeinde výstava obnovena a zmodernizována.

Během inventarizací fondů Národního pedagogického muzea J. A. Komenského byly nalezeny některé dosud neznámé fotografie z Milíčova domu. Díky této fotografii tak například můžeme nahlédnout do dílny Milíčova domu ve 30. letech 20. století, podle popisku jde o hochy z družiny Černých Vlčků, (jeden z nich se jmenuje Šejnoha). Ze snímku je patrné velké zaujetí chlapců.

Během září až listopadu 2019 se na různých místech v České republice konají akce I. kongresu českých polonistických studií. Ve dnech 15. – 16. října se ke kongresu připojilo také Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského.

Národní pedagogické muzeum J. A. Komenského se ve spolupráci s Universität Zürich, Technickou univerzitou v Liberci, Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze a Historickým ústavem Akademie věd České republiky podílelo na odborném semináři k problematice dějin školství a vzdělávání ve 20. století Svoboda a totalita ve výchově mládeže, který se koná ve dnech 7. – 11. 10. 2019 v Praze. Pro 20 studentů a jejich pedagogický doprovod byl uspořádán dvouhodinový workshop o životě a činnosti Přemysla Pittra a Olgy Fierzové.

Centrum vizuální historie Malach představuje nejvýznamnější audiovizuální archiv v České republice, jehož prostřednictvím je umožněno využívat tisíce rozhovorů z databází několika organizací,[1] které dohromady shromažďují více než 60 500 rozhovorů s pamětníky.

V těchto dnech vyšel v nakladatelství lichtung verlag za podpory Nadačního fondu Přemysla Pittra a Olgy Fierzové nový německý překlad knihy Pavla Kohna Můj život nepatří mně. Publikaci Mein Leben gehört nicht mir. Der Weg des Přemysl Pitters přeložili z němčiny Rut a Rachel Kohnovy spolu s Georgem Thuringerem. První německý překlad z r. 2000 chtěl Pavel Kohn na několika místech přepracovat, bohužel zemřel dříve, než se mu to povedlo dokončit. Překladatelé doufají, že se tato verze blíží autorovu záměru.

Autor se setkal s P. Pittrem ve dvou nesmírně důležitých okamžicích. V raném mládí po návratu z koncentračních táborů v poválečných Pittrových zámeckých ozdravovnách a pak ve zralém věku po svém odchodu do exilu. Kniha bude k dispozici v muzejním obchodě.