Vše, co jste chtěli vědět o způsobech výuky holocaustu, ale báli jste se zeptat

Zatímco se počátkem 20. století díky automatizaci výroby cigaret velice rozšířilo kouření a stávalo se módní záležitostí mezi muži i ženami, Přemysl Pitter se navzdory většinovému názoru vydal opačným směrem.

Pitter sám vyzkoušel cigaretu už jako devítiletý, později se stal svátečním kuřákem. Během 1. světové války si uvědomil svou závislost a rozhodl se s kouřením přestat. Otázka kouření byla pro něj nejen otázkou zdravotní, ale také mravní.

V nakladatelství Kalich vychází za podpory Nadačního fondu Přemysla Pittra a Olgy Fierzové nová životopisná kniha o Ferdinandu Krchovi V tichu a skrytu. Fedor Krch, pedagog a člověk (1881-1973) autorky Elišky Vlasákové, která Krcha osobně znala.

Dne 20.12. 2017 v NPMK proběhne v prostorách, kde je instalována výstava obrazů Jehudy Bacona, natáčení rakouské televize ORF. Redaktorka Lisa Gadenstätter připravuje pro rakouskou televizi v redakci ZIB 20 dokument o lidech, kteří přežili holocaust. Jedním z těch, kteří poskytnou svoji výpověď, je i Jehuda Bacon. Za Jehudu a jeho životní osudy hovoří také jeho výtvarné dílo.
V průběhu měsíce listopadu natočil záběry z výstavy Jehudy Bacona i štáb televize NOVA, který připravuje medailon P. Pittra a J. Bacona pro magazín Víkend. O uvedení tohoto pořadu budeme informovat.

Blanka Sedláčková, bývalé „milíčovské dítě“ a pozdější spolupracovnice P. Pittra, vzpomíná na Vánoce v Milíčově domě

Na Štědrý den roku 1933 byl oficiálně otevřen Milíčův dům a proběhla první z vánočních slavností - besídek, které se pak pravidelně opakovaly po celou dobu jeho činnosti. Od prosince v Milíčově domě vychovatelé s dětmi nacvičovali zpěv vánočních koled a připravovali výzdobu.

Rozhovor o mimořádné osobnosti Přemysla Pittra a o výstavě „Jsem Jehuda Bacon. Holocaust a poválečná doba očima izraelského malíře českého původu“ s ředitelkou Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze PhDr. Markéto Pánkovou moderovala Zuzana Burešová.

Pitter se po 1. světové válce stal vegetariánem nejprve ze zdravotních důvodů, později ve vegetariánství pokračoval z důvodů etických. Spolu se svým přítelem lékařem Ctiborem Bezděkem (1873–1956), který velice propagoval vegetariánství, vydali knížku „Vegetarism – pro a proti“. V Praze založili Československý vegetářský klub (1929–39), který sdružoval vegetariány, a který pomáhal i s organizací VII. světového vegetariánského kongresu v Kamenickém Šenově roku 1929. Vegetariánství Pitter propagoval i v časopise Sbratření.

Publikace vznikla díky podpoře MŠMT v rámci dotačního Programu na podporu výuky dějin 20. století a vzdělávání v jazycích národnostních menšin v roce 2017. Cílem projektu se stalo vytvoření vzdělávacího programu a z něj vycházející publikace k posílení povědomí žáků a studentů o holocaustu a pro podporu jejich výchovy k humanismu a odmítání antisemitismu.

NPMK nabízí školám nový vzdělávací pořad zaměřený na posílení povědomí žáků a studentů o holocaustu a podporu jejich výchovy k humanismu a odmítání antisemitismu.
Pořad představuje izraelského výtvarníka českého původu Jehudu Bacona (nar. 1929), který přežil koncentrační tábory v Terezíně, Osvětimi, Mauthausenu a Gunskirchenu. J.Bacon byl jedním z židovských sirotků, o které se po skončení druhé světové války staral humanista a sociální pedagog Přemysl Pitter.