- Ucelený text popisuje nejen frontové nasazení P. Pittra během 1. světové války, ale věnuje se také jeho osobním prožitkům, které formovaly jeho život, postoje a názory.
- Velmi zajímavou archiválií je autentický Legitimizační lístek P. Pittra. Kromě běžného prokázání totožnosti měly legitimizační lístky za úkol identifikovat zemřelého vojáka. Každý z nich ho proto musel nosit u sebe ve zvláštní kapsli u opasku a byl jim odebrán pouze v případě úmrtí. Proto obsahuje nejen běžné osobní údaje jako jméno, příjmení, místo bydliště a informaci, zda byl voják očkován, ale také adresu nejbližšího pozůstalého, který měl být o vojákově smrti informován, místo úmrtí a pohřbu, jména dvou svědků, kteří měli v ideálním případě mrtvého identifikovat a datum zapsání do matriky zemřelých. Také zde bylo místo na krátkou poslední osobní zprávu mrtvého. Vojáci říkali legitimizačním lístkům s notnou dávkou černého humoru „lístky do nebe“.
- Ukázka dobové frontové korespondence – polní dopisnice z dubna r. 1915, kterou na frontu zaslala P. Pittrovi jeho teta Emilie. Píše o zaslaných balíčcích a hlavně o svých obavách o jeho život a zdraví.
- Ukázka frontové zdravotnické dokumentace – nemocniční lístek z února r. 1915 se záznamem diagnózy z polní nemocnice.
- Ukázka legitimace, Marschkompagnie des k. u. k. I. R. Nr. 28, Sarajevo 1916 (Pochodová rota c. a k. pěšího praporu č. 28, Sarajevo 1916).
- Neodeslaný dopis P. Pittra příbuzným z 30. 4. 1915. Pitter píše o všedních starostech vojáka v zákopech, o zásilkách z domova a o vojenské výstroji. Neznáme důvod, proč dopis neodeslal.
- Deník P. Pittra z let 1914 – 1915 (+ jeho přepis). Malý sešit v černých deskách sloužil pro Pittrovy zápisy. Psal je inkoustovou tužkou přímo v bojových liniích, zajímavě působí nejen autenticita, ale i dobový frontový jazyk s využitím vojenského žargonu.
- Deník P. Pittra z r. 1920 – „Z mého života“. Tyto zápisky psal Pitter jako částečné vzpomínky na válečné okamžiky s odstupem 2 let po ukončení 1. světové války. Přináší tak řadu zajímavých postřehů.
- Pod šedým kabátcem – publikaci s frontovými verši P. Pittra vydal v r. 1925 „Nový Jeruzalém“, hnutí pro duchovní i společenskou obrodu v Praze. Mnohé z veršů mají meditativní náboj a odrážejí nesmyslnost zabíjení. Stávají se tak tryznou nad zmařenými mladými životy.